Rehabilitace metodou reflexní lokomoce - Vojtova metoda
Vojtova  metoda je nejčastěji spojována s dětmi, které po komplikovaných  porodech nebo potížích v těhotenství matky trpí dětskou mozkovou obrnou.  Málokdo však ví, že pomáhá i lidem po úrazech a s úspěchem ji lze  aplikovat při bolestech zad. 
Rehabilitační metoda podle  profesora Vojty (metoda reflexní lokomoce) zahrnuje diagnostiku a  terapii hybných poruch. Metoda vychází ze správného - fyziologického  pohybového vývoje dítěte. U dětí se totiž hybná porucha vyvíjí většinou  skrytě. Není-li dítě léčeno včas, náhradní motorika se v období kolem  půl roku věku dítěte začne fixovat. Čím dřív se porucha odhalí a zahájí  se terapie, která pomáhá nesprávnému vývoji hybnosti zabránit, tím  lepšího výsledku lze dosáhnout. Nedokáže-li dítě například do tří měsíců  spojit ruce, zvedat je a dívat se na ně, pak je dobré pomocí terapie  případným potížím předcházet. Často se metoda doporučuje u předčasně  narozených dětí, které mívají s motorikou potíže. 
Součástí  diagnostiky hybné poruchy je i vyšetření polohových reakcí, vyšetření  reflexů a kineziologický rozbor. Tímto vyšetřením již v novorozeneckém  věku dítěte lze zjistit možné ohrožení hybnou poruchou. Dítě, které bylo  odesláno k léčbě s podezřením na hybnou poruchu by mnělo být takto  vyšetřeno. Touto diagnostikou se zabývají lékaři. Součástí studia  reflexní lokomoce jsou fyzioterapeuti v této diagnostice taktéž školeni.  Záleží na tom, jakou cílovou skupinou pacientů se terapeut ve své praxi  zabývá. Terapeut, který léčí převážně dorost a dospělé pacienty  pravděpodobně nebude mít takové rutinní schopnosti ve vyšetřování  polohových testů jako terapeut, který pracuje většinu času s dětmi.  Polohové testy a vyšetření primitivních reflexů, slouží nejen k  vyslovení podezření z hybné poruchy, ale v průběhu terapie informuji nás  i matku dítěte, jak se daří reflexní terapii hybnost dítěte ovlivnit.  Při vyšetřování spontánní hybnosti dítěte při tzv. kineziologickém  rozboru, hodnotíme kvantitu a kvalitu motoriky dítěte vzhledem k věku.
V  reflexní lokomoci jde o tři základní způsoby léčby - o reflexní otáčení  (RO), reflexní plazení (RP) a první pozicí. Model, který se aktivuje na  břiše se nazývá reflexní plazení. Model aktivovaný z polohy na zádech  se nazývá reflexní otáčení a model aktivovaný z polohy na obou kolenou  se nazývá první pozice. Jedná se o modely umělé, které obsahují dílčí  modely pohybového vývoje dítěte. Jako globální modely se v pohybovém  vývoji dítěte nevyskytují. Všechny terapeutické modely mají své  nezastupitelné místo v léčbě a nelze je vzájemně nahradit. Aktivací  těchto globálních vzorů neučíme pacienta plazit nebo otáčet se, ale  jednotlivé aktivované modely představují stavební kameny pro bipedální  lokomoci - chůzi. Bez ukončené vertikalizace - stoje a chůze nelze  rozvíjet další funkce tzv. nástavbové motorické funkce, které se tvoří  procesem učení (řeč, psaní, sportovní úkon apod.) popř. jen velmi těžce  např. s pomocí kompenzačních pomůcek.
Vojtova metoda využívá  stanovené výchozí polohy - modely nebo jejich modifikace a takzvané  spoušťové body - zóny nebo kombinace těchto spoušťových zón.  Prostřednictvím stimulace zón na periférii vstoupíme reflexním obloukem  do centra - mozku, kde je tato informace zpracovaná, uložená a  integrovaná. Výsledkem stimulace je komplexní odpověď celého těla - na  trupu, končetinách i hlavě. Na těle pacienta můžeme pozorovat, jak toto  dráždění vyvolá změnu dýchání, prokrvení, zpocení kůže, motorickou  odpověď - aktivitu (záškuby) svalových vláken, centrování kloubu atd.  Tato odpověď těla se pak ve spontánní hybnosti automaticky částečně nebo  globálně použije. Tento způsob rehabilitace nevyžaduje aktivní  spolupráci pacienta během terapie.
Vojtova metoda je náročná a má  šanci na úspěch, jen když se cvičí přesně a pravidelně. Pravidelně se  musí cvičit proto, aby časem tělo samo automaticky dělalo pohyby, které  se aktivují právě cvičením. Dávka cvičení závisí na věku. U malých dětí  se cvičí několik minut 4x denně, u školáků 2x denně. Na první pohled to  není mnoho, ale někdy je problém rehabilitaci vtěsnat do každodenního  režimu. Proto je nutné, aby byl zaučen někdo z rodinných příslušníků a  ten se tak stal vykonavatelem rehabilitační léčby. Aby terapie byla  prováděná správně a efektivně musí fyzioterapeut dohlížet a korigovat  způsob léčby. Instruktáž rehabilitačního programu je důležitým momentem v  terapii. Fyzioterapeut je zodpovědný za dávkování léčby a za metodické  vedení doprovodu pacienta. Intervaly návštěv jsou stanoveny individuálně  tak, aby byla v domácím prostředí zajištěna kvalita prováděné péče. 
Úspěšnost  léčby hybných poruch Vojtovou metodou je vysoká, zvláště při zahájení  léčby v prvních měsících života. Vojtova metoda může bránit vývoji  patologické motoriky nejen u kojenců a malých dětí, ale úspěšně jí  aplikujeme i u dospělých. Terapie dospělých je velmi podobná. Modely i  zóny jsou totožné. Jen četnost terapie se mění. Optimální je, je-li  terapie aplikována 1x denně. Velkou výhodou je, stane-li se  vykonavatelem rehabilitační léčby člen rodiny. Pravidelné provádění  reflexní lokomoce v domácím prostředí, lze docílit většího a  déletrvajícího výsledku. Metoda má význam pro rehabilitaci pacientů v  neurologii, ortopedii a chirurgii. 
Vojtova metoda dokáže hodně,  ale ani ona nevyléčí vše. Jako všechny ostatní léčebné procedury má svá  pro a proti, své odpůrce i zastánce. Ale už skutečnost, že se s její  pomocí daří posunovat nemocné o pár kroků blíže normálnímu životu a  někdy je i zcela uzdravit, ospravedlňuje její existenci beze zbytku.
 
Indikace pro léčbu Vojtovou metodou